Jak si poradit s digitálním dědictvím
Digitální svět hraje v našich životech čím dál větší úlohu, a stále významnější roli tak hraje i elektronické dědictví. Následující řádky přibližují, jakým způsobem lze vypořádat elektronickou pozůstalost v případě nejčastěji využívaných online služeb.
Elektronická identita
Elektronická identita (NIA, bankovní identita) zemřelého je automaticky zneplatněna, jakmile její vydavatel obdrží z registru obyvatel informaci o úmrtí uživatele. K tomu by mělo dojít v řádu několika dnů od úmrtí, přičemž zneplatnění elektronické identity se týká i služby tzv. bankovní identity, a tedy i přístupu do elektronického bankovnictví.
Datová schránka
Pokud uživatel datové schránky zemře, její poskytovatel schránku automaticky znepřístupní, jakmile je informace o úmrtí zanesena v registru obyvatel.
Znepřístupnění schránky znamená její deaktivaci v tom smyslu, že do schránky nelze zasílat žádné nové zprávy a ani z ní nelze nic odesílat, nicméně ještě tři roky po úmrtí se do ní lze přihlásit, než je definitivně smazána. Zároveň jsou zpětně smazány všechny zprávy, které do datové schránky přišly v době mezi úmrtím uživatele a jejím znepřístupněním, a odesílatelům těchto zpráv je zpětně zaslána informace, že jejich zpráva nebyla doručena z důvodu znepřístupnění schránky.
Pokud pozůstalí znají přístupové údaje do datové schránky zemřelého nebo má některý z nich do dané schránky přístup jako pověřená osoba, mohou se tedy do datové schránky zemřelého i po jeho úmrtí přihlásit a dostat se k jejímu obsahu. Pokud neměl zemřelý aktivovanou nadstandardní placenou službu datového trezoru, jsou nicméně zprávy ve schránce po 90 dnech automaticky mazány. Lze tedy doporučit, aby si pozůstalí případné zprávy vyzvedli ze schránky zemřelého co nejdříve.
V případě, kdy pozůstalí přístupové údaje k datové schránce zemřelého neznají a domnívají se, že by mohla obsahovat dokumenty, k nimž by potřebovali získat přístup, lze se obrátit na Digitální a informační agenturu s žádostí o zpřístupnění jejího obsahu. Žádost by měla obsahovat odůvodnění (například to, že se k předpokládanému obsahu schránky nelze dostat žádným jiným způsobem) a vzhledem k automatickému mazání zpráv ve schránce po 90 dnech od doručení lze doporučit podání takovéto žádosti co nejdříve.
Datová schránka firmy nebo organizace náleží dané právnické osobě a zůstává dále fungovat i v případě úmrtí osoby, která do ní měla přístup z pozice statutárního zástupce. Pokud neexistuje více statutárních zástupců nebo pověřená osoba, která má za danou společnost do schránky přístup, nelze schránku případným dědicům zpřístupnit do té doby, než je některý z nich zapsán jako nová statutární osoba v obchodním rejstříku. Bohužel tak může nastat i situace, kdy jsou do schránky právnické osoby doručovány a po 90 dnech automaticky mazány zprávy, aniž by do příslušné schránky měl někdo přístup.
E-mailové schránky a uživatelské účty
V závislosti na individuálním nastavení Google účtu pro případ dlouhodobé neaktivity může k účtu po úmrtí jeho majitele získat přístup některý z pozůstalých, pokud jej zemřelý ještě za svého života určil jako kontaktní osobu, které mají být zpřístupněna jeho data (nebo jejich část). V takovém případě obdrží tato osoba po určité době neaktivity na účtu zprávu, na jejímž základě se k vybraným datům v Google účtu dostane.
Pokud zemřelý žádnou takovouto kontaktní osobu ve svém účtu neurčil, lze Google kontaktovat s žádostí o zpřístupnění dat. K žádosti je třeba připojit kopii dokladu totožnosti, úmrtního listu a případně dokladu potvrzujícího, že žadatelem je blízká osoba.
Pokud je Google účet neaktivní po dobu dvou let (tj. není do něj zaznamenáno přihlášení), je po této době smazán, a to včetně všech přidružených dat.
Apple
Pro případ vlastního úmrtí je možné v Apple ID předem určit kontaktní osobu pro pozůstalost, která po úmrtí uživatele účtu získá přístup k jeho datům. Kontaktní osoba v takovém případě získává přístupový klíč – ten může být dané osobě předaný elektronicky ještě za života uživatele účtu, ale rovněž je možné jej nechat například vytištěný u ostatních osobních dokumentů, tj. určená kontaktní osoba jej tímto způsobem může získat až po úmrtí uživatele Apple účtu. Pro přístup k datům na účtu zemřelého je pak třeba předložit přístupový klíč společně s úmrtním listem.
Pokud pozůstalí přístupovým klíčem nedisponují, lze se na společnost Apple i tak obrátit s žádostí o přístup k účtu; žádost je třeba doložit kopií úmrtního listu a dle konkrétní situace dalšími dokumenty (závěť, dokument potvrzující, že pozůstalý je blízkou osobou zemřelého, soudní příkaz).
Seznam
Na Seznamu je možné v zabezpečení účtu nastavit kontakt blízké osoby, která si může kdykoli k účtu vyžádat nové heslo a případně účet zrušit.
K rušení neaktivních uživatelských účtů na Seznamu nedochází, avšak vzhledem k tomu, že není při jejich zakládání ověřována identita, a jsou tudíž anonymní, se k jejich obsahu nelze v případě úmrtí či dlouhodobé indispozice jejich majitele nijak dostat, pokud majitel příslušného účtu pro tento případ přístup k účtu pro ověřený kontakt nenastavil.
Sociální sítě
Většina ze sociálních sítí na možnost úmrtí svých uživatelů pamatuje, nicméně jen na některých z nich lze uživatelský účet zemřelého zrušit bez znalosti přístupových údajů. Obecně přitom platí, že přihlašovací údaje zemřelého provozovatelé sociálních sítí pozůstalým v žádném případě nesdělují.
Virtuální svět může pozůstalým sloužit i jako prostor, kde na zesnulého mohou vzpomínat. V této souvislosti je nicméně dobré vzít v potaz, jaká přání (by) v tomto ohledu měl sám zesnulý.
Účet na Facebooku může být po smrti trvale odstraněn nebo zvěčněn. U zvěčněného účtu zůstane na profilu veškerý obsah, který může v omezeném režimu měnit pouze pověřená osoba (pokud takovou osobu zemřelý ještě za svého života stanovil). S žádostí o zvěčnění nebo odstranění účtu se mohou pozůstalí na Facebook obrátit i v případě, kdy si zemřelý ještě za svého života na svém účtu žádnou možnost pro případ svého úmrtí nenastavil.
Účet na Instagramu lze po úmrtí jeho majitele zvěčnit nebo trvale odebrat. Ke zvěčnění účtu stačí doložit úmrtí jeho majitele hodnověrným způsobem, například kopií úmrtního listu, ale rovněž třeba odkazem na nekrolog v novinách. O odebrání účtu na Instagramu mohou požádat nejbližší příbuzní zemřelého a žádost je třeba doložit kopií úmrtního listu a případně dokumentem dokládajícím, že žadatelem je blízká osoba zemřelého nebo například správce jeho pozůstalosti.
X (dříve Twitter)
V případě dlouhodobé neaktivity bude uživatelský účet pravděpodobně automaticky odstraněn. Pozůstalí se nicméně mohou na platformu X obrátit sami s žádostí o odstranění účtu zemřelého. Je třeba počítat s tím, že žádost bude třeba doložit úmrtním listem a doklady prokazujícími, že se žadatelem je blízká osoba nebo osoba pověřená správou pozůstalosti zemřelého.
Profil na síti LinkedIn může být v případě úmrtí uživatele účtu na žádost pozůstalých zvěčněn nebo trvale uzavřen. K uzavření účtu je nicméně třeba doložit, že je žadatel oprávněn jednat jménem zesnulého (např. předložením soudního rozhodnutí o ustanovení správcem pozůstalosti).
Aplikace WhatsApp je vázaná na telefonní číslo daného uživatele a v případě úmrtí tedy obvykle přestává být aktivně používána. K datům zaslaným prostřednictvím aplikace WhatsApp se lze dostat pouze tehdy, mají-li pozůstalí do telefonu přístup a znají-li případně též heslo pro přístup do WhatsApp; u fotografií zaslaných prostřednictvím aplikace bývá někdy nastaveno jejich ukládání do galerie. V případě, kdy je příslušný uživatelský účet neaktivní po dobu delší než 120 dnů, je třeba počítat s tím, že bude účet odstraněn, a to včetně záloh aplikace na Google disku. O odstranění účtu lze zároveň aktivně požádat přímo v rámci aplikace.
Některé další sociální sítě jako například Snapchat nebo TikTok lze zrušit jen s přihlašovacími údaji. Pokud pozůstalí disponují přístupem k e-mailu zemřelého, lze se na příslušných sociálních sítích pokusit požádat o nové přístupové údaje a posléze účty zrušit.
Další elektronické služby a majetek
Obecně platí, že poskytovatelé elektronických služeb (elektronické peněženky, předplacené služby pro sledování filmů či poslech hudby, zákaznické účty, předplacená členství aj.), mívají každý své vlastní podmínky pro zneplatnění či smazání uživatelských účtů.
V případě, kdy pozůstalí nedisponují přístupovými údaji, lze obvykle na webových stránkách nebo v aplikaci daného poskytovatele nalézt informace, jak postupovat v případě úmrtí uživatele účtu. Obvykle je třeba poskytovateli dané elektronické služby sdělit telefonní číslo nebo e-mailovou adresu, na které je účet vázán, a doložit úmrtí skenem úmrtního listu; někdy je též třeba doložit, že je žadatel správcem pozůstalosti nebo blízkým příbuzným zemřelého.